Geografické umístění LS a charakteristika území

Převážná část LHC náleží do Jihomoravského kraje, severozápadní část přináleží kraji Vysočina. Nejvýznamnějším sídlem v oblasti LHC je Brněnská aglomerace nacházející se na východním okraji. Dalšími významnými sídly jsou Náměšť nad Oslavou – sídlo lesní správy s dominantou zámkem Náměšť nad Oslavou, město Velká Bíteš v severní části LHC a Rosice se zámkem z 16. století ve východní části LHC.

Východní částí LHC probíhá Boskovická brázda a dále na východ se nachází Bobravská vrchovina na severu. Severozápadní část LHC je součástí Bítešské vrchoviny a jihozápadní Znojemské pahorkatiny přičemž obě jsou součástí Křižanovské vrchoviny.

Terén má pahorkatinný charakter, který přechází v západní a severní části lesní správy do náhorní plošiny. Převažují mírné, kratší svahy a nehluboká údolí. Výjimkou jsou údolí Jihlavy, Oslavy, Chvojnice, severní svahy Bílého potoka a některé lokality na svazích kolem Bobravy, které se vyznačují velmi strmými a kamenitými svahy.

Na geologické stavbě se podílejí různé geologické formace. Na severozápadě převládá krystalinikum Českého masívu na jihozápadě Třebíčský masiv. Dále na východ rozděluje lesní správy od severu k jihu permokarbon Boskovické brázdy. Do severovýchodní části lesní správy zasahuje Brněnský pluton. V jižní a východní části lesní správy mají významné zastoupení pleistocénní překryvy.

Geologické podloží tvoří převážně dvojslídné a biotické ortoruly a fylity, značně jsou rozšířeny sprašové překryvy. V západní části jsou dále zastoupeny amfibolické syenity a amfibolity. Ve východní části se nachází v oblasti Boskovické brázdy permokarbonské pískovce a slepence, v blízkosti Brna pak diority a granodiority.

Základní klimatické charakteristiky LS:

	Západní část LS	Východní část LS
– průměrné roční srážky :	550 – 660 mm	530 – 620 mm
– průměrná roční teplota :	6,1 – 8 °C	7 – 8,5 °C
– průměrná délka vegetační doby :	140 – 170 dní	150 – 175 dní

Nejnižším bodem mlýnský náhon u Modřic (192 m n.m.), nejvyšším bodem je Svatá hora u obce Kadolec (680 m n.m.). Celá oblast lesní správy spadá do povodí Dunaje a je pro ni příznačné, že všechny hlavní toky odvádějí vodu směrem od západu na východ. Na severu tvoří hranici území LHC Přibyslavický a Bílý potok. Jižní hranici tvoří řeka Jihlava s údolními nádržemi Dalešice a Mohelno. Další významnými toky, které odvodňují území lesní správy jsou řeka Oslava, Chvojnice a Bobrava. Ostatní vodoteče jsou lokálního významu.

Největší část LHC (94 %) náleží do přírodní lesní oblasti 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny, malá část na severu (6 %) do PLO 16 – Českomoravská vrchovina a nepatrná část, co se týče výměry lesa, na východě do PLO 35 – Jihomoravské úvaly.

Lokální historie lesnictví

Současný státní majetek pochází v převážné míře z původních panství, později velkostatků Náměšť nad Oslavou, Veveří a Rosice, Osová a Oslavany.

Charakteristika lesů

Vývoj dřevinné skladby – současný stav porostů je výsledkem vlivů působících v dané oblasti
po řadu generací. Koncem 18. století v lesích převládaly listnáče. V jižní, relativně nejteplejší části, to byl především habr spolu s dubem a břízou. Jednalo se o pařeziny. Na územích výše položených již převládaly dubové porosty s vtroušeným bukem, habrem a břízou. Byla zde také významně zastoupena jedle. S umělou obnovou lesů se nejdříve začalo kolem roku 1795, zalesňovalo se hlavně smrkem. V roce 1800 se v kmenovinách uváděly dřeviny: jedle, smrk, borovice, buk, javor; v pařezinách dub, habr a bříza. Buk tvořil příměs jedlových porostů po celé ploše lesů. Od 19. století byl zahájen postupný převod do té doby převládajícího lesa nízkého na les vysokokmenný. Pro zvyšování výnosu z lesů bylo započato se zvýšeným pěstováním borovice, ale také smrku a modřínu. Na přelomu 19. a 20. století byl smrk již pěstován v monokulturách, zastoupení borovice v monokulturách se snižovalo pro její špatný růst a začaly se projevovat snahy o zkvalitňování dřevinné skladby příměsemi listnáčů. V této době se začínají také pěstovat různě exoty jako dub červený, vejmutovka, douglaska a další. Akát se vyskytuje již počátkem 19. století.

Druhová skladba lesních porostů na území LS v %:

	SM	JD	BO	MD	Jehličnaté	BK	DB	LP	JV	BR	Ostatní	Listnaté
Současná:	19,40	1,69	16,03	7,73	45,80	9,30	26,67	4,94	2,90	1,34	54,85	54,20
Cílová:	13,39	5,18	18,61	0,15	37,33	28,25	22,36	3,51	6,36	0,82	38,70	62,67

Charakteristika hospodaření

V roce 1965 se na území lesní správy nacházelo 5 LHC. Nyní je lesní správa Náměšť nad Oslavou tvořena jedním LHC – Náměšť nad Oslavou, který vznikl sloučením bývalých LHC Náměšť nad Oslavou a LHC Rosice.

Značná část lesů v působnosti lesní správy je nositelem významných mimoprodukčních funkcí, což se odráží v kategorizaci lesů:

• Lesy ochranné, do kterých náležejí především svahy kolem řek Jihlavy, Oslavy a Bílého potoka zaujímají rozlohu 392,49 ha.
• Lesy zvláštního určení zaujímají celkem 2191,63 ha.

Oblasti LHC Náměšť nad Oslavou byly v minulém decenniu postiženy suchými periodami. Suchem oslabené porosty byly následně napadány podkorním hmyzem. Objem nahodilých těžeb postupně meziročně narůstal a dosáhl vrcholu v roce 2019.

Obnova lesa vzhledem k rozsáhlé kůrovcové kalamitě je značně problematická, jelikož vznikly rozsáhlé a těžko zalesnitelné holiny. Výše nahodilých těžeb dosáhla ke dni 31. 12. 2022 celkem 89,9 %. Ve vhodných lokalitách je využívána možnost přirozené obnovy jedle, buku a smrku.

Převaha holosečného hospodářství byla postupně v posledních decenniích tlumena a na vhodných stanovištích byla rozvíjena přirozená obnova všech hospodářských dřevin, tj. hlavně buku, smrku a také jedle.

K výchově lesních porostů přistupujeme diferencovaně a zohledňujeme stav porostu, bonitu stanoviště a naléhavost zásahu. Výchovou upravujeme druhovou skladbu a stabilitu porostu.

Prioritním cílem je péče o růstové prostředí

Růstové prostředí se nejlépe ovlivňuje mimo jiné především volbou vhodných dřevin a jejich pěstováním. Kromě trvalosti a stability lesních porostů musíme zabezpečit produkční a funkční trvalost stanoviště biotopu tzn. především půdy a mikroklimatických podmínek (vlivy na ochuzování živinami, fyzikální změny, kyselost atp.)

Lesní správa Náměšť nad Oslavou preferuje a v maximální možné míře využívá možnosti přirozené obnovy v hospodářských souborech k tomu vhodných. Důslednou ochranou růstového prostředí lesních porostů je snaha o udržení a o zlepšení přirozené produkční schopnosti lesní půdy, která je zárukou pěstování zdravých, vitálních, produktivních a ekologicky stabilních porostů. Toto je potřeba uplatňovat tak, že buď přirozeně, nebo uměle zakládáme porosty stanovištně vhodnými dřevinami s důrazem na podíl MZD a s max. podporou biodiverzity.

Při volbě dřevin hlavních (cílových) a MZD se přihlíží k aktuálnímu stavu porostní skupiny a fázi rozpracovanosti obnovy. Z hlediska širšího pohledu a problematiky péče o růstové prostředí v návaznosti na trvale udržitelné hospodářství je záchrana a zachování regionálních populací, což je zajištění kvalitního osiva k obnově porostů.